Leona Šenková

Rockovej výslech

Jaká byla tvoje první kocovina?

Moje první kocovina bylo celkem v brzkém věku. Ono těch kocovin bylo více, ale jednu si troufám vypustit. Silná vzpomínka na ten den mi v hlavě utkvěla dodnes, protože jsem to tenkrát přehnala. Moje kamarádka si na mě sedla a lila do mě nějaký druh tvrdého. Tuším, že to byla Tequila. Na nebi jsem pak viděla pohybující se anděly a kamarádky mě odvedly domů, jelikož jsem nebyla schopna vlastní chůze.

Jak vypadal tvuj první sex?

To bylo v autě. Večerní posezení s kamarády, které se potom strhlo v milování. Ale jen s jedním, z těch kamarádů....haha. S tím dotyčným jsem potom zhruba rok chodila, tak z toho bylo nakonec víc než jen sex na jednu noc.

Jaký byl tvůj nejvetší školní pruser?

Já měla celkem přísný rodiče a snažila jsem se ve škole nedělat zas takový problémy průšvihy. Oni mi vždy vyhrožovali zákazem zpěvu a to na mě platilo. Jednou na základce, po vyučování jsme šly s holkami kouřit do parku a zpozorovala jsem, že nás z okna sleduje ředitelka. Druhý den to byl ihned výslech v ředitelně a ředitelská důtka za kouření v parku v prostorách školy.

Kdy a jak jsi byla infikovaná rockem?

Kolem jedenácti let jsem začala poslouchat metal, pouštěl si ho táta v autě a v tu dobu jsem poslouchala spíše muzikálovou tvorbu a popové zpěvačky. Jednoho dne jsem právě u táty v autě uslyšela hrát kapelu ACCEPT a potom WARLOCK s Dorou Pesch. Naprosto mě to uchvátilo. Ve třinácti letech jsem přijela na pěvecký konkurz do metalové kapely a začala zpívat tento hudební žánr, a tak si splnila sen o zpěvačce v rockový kapele.

V jaký kapele a na co bys chtěla hrát?

Jako dítě jsem se učila v lidušce hry na akordeon a ve škole mě učili hře na piano, flétnu a kytaru, ale postupem času jsem se více zaměřila na sólový zpěv a dnes je spousta kapel ve kterých bych si chtěla zazpívat, ale to jsou má přání, která se nemají říkat nahlas, protože už by se mi nemusely vyplnit.

Čím si výjimečná?

Říká se, že samochvála smrdí, ale když bych tedy měla něco konkrétního uvést, tak mě lidé chválí za můj silný hlas. Já už jsem ho prý měla velký na škole jako dítě a ve sboru jsem byla přiřazena do čtvrtého hlasu s kluky. Dodnes mi zvukař při zvučení říkají, že ani mikrofon nepotřebuji. Haha. Asi jsem také energická a prý do lidí naleju dávku té energie. Jinak jsem tvrdohlavá a nejraději jednám na rovinu.