Rock je slušná muzika
Vysílací studio: +420 725 844 424
Simple Plan (feat.Natasha Bedingfield)
Jet Lag
Jirka Němý
Rocková noc s Jirkou Němým

Jiří "Weigyzz" Weingartner

Rockový odpoledne 15 - 18


Rockovej výslech
Jaká byla tvoje první kocovina?

Věk radši nebudu zmiňovat, ale bylo to o Velikonocích. Klasická pomlázka, byli jsme s kámošema a mým brátránkem, kterej byl v tý době takovej sportovní Mirek Dušín. Já dával panáky a on sbíral pentle na pomlázku. Já skončil s lehkou otravou on mě dotáhnul domů. Tam jsem dostal řádně vyčiněno od našich a upadnul jsem do spravedlivého spánku všech opilců. Probuzení bylo skvělý. Proloupnul jsem voko, usmál se a viděl bratrance jak má na noze můj fotbalovej kožeňák a se slovy „chytej, kopu pentli!“ mi ta tvrdá mičuda přistála přímo do toho úsměvu. Pak jsem spočítal pentle na jeho pomlázce, abych se dozvěděl jak jsem byl s těma panákama šikovnej. A napočítal jsem 23 pentlí. Jo a ta kocovina? Tý jsem se tenkrát ještě smál, dneska už je to horší.

Jak vypadal tvuj první sex?

Věk opět nebudu zmiňovat. Stalo se na lyžařském kurzu našeho víceletého gymnázia. Bylo to naprosto šokující…Teda ne pro mě, ani pro druhou polovičku(Zdravím Káčo). Ale tato slova pronášel zbytek našeho ročníku. Spolužáci byli bohužel audio svědky celé události a můj vizuál po tý šou, když jsem vylezl z našeho hnízdečka lásky prej … byl opravdu šokující. Ps. Jo a Fanánek měl tenkrát pravdu, když zpíval : „Bránou k sexu je láhev vodky“

Jaký byl tvůj nejvetší školní pruser?

No tak těch bylo samozřejmě spousty. Ale na to bych potřeboval knihu o velikosti Bible. Dobrá, tak se budu věnovat tomu oficiálně největšímu, za kterej jsem dostal na základce sníženou známku z chování. Tak tenhle průser se vlastně vůbec nestal. Náš pan fyzikář si tenkrát usmyslel, že jsem mu já a ještě pár kluků ukradli nějaký obrovský kuličkový ložiska, který měl na pokusy. Na vysvětlenou : V tý době jsem chodil na jednu vesnickou školu, kde tátové každýho z nás měli u baráků dílny a garáže, který byly tímhle materiálem bohatě zásobený, tudíž nouze nebyla. Navíc jako munice do praku byly naprosto nevhodný, kvůli svojí nadměrný velikosti. Nicméně nejvíc nás potrestal v tý době můj táta(co čert nechtěl taky pedagog), kterej si nás, po tom co se to dozvěděl, postavil u nás v obýváku všechny do řady jak na těláku. Měl k nám velmi plamennou řeč, kterou zakončil tvrzením, že od všech otců nás aktérů má srdečné svolení aplikovat výchovný fyzický trest. A co řekl, to také aplikoval. Nepomohlo žádné vysvětlování ani logické argumenty, prostě jsme všichni dostali „po tlamách“. Pamatuju si, jak jsme byli pak všichni plní spravedlivého vzteku nad tou nespravedlností, protože to skutečně nebyla pravda. Tímto bych chtěl panu učiteli fyziky Chloupkovi, pokud teda ještě žije, vzkázat, aby si příště více dával pozor na svoje koule!

Kdy a jak jsi byl infikovaný rockem?

Asi prvníma kazetama, co jsem si koupil. Taky táta s mámou poslouchali rockový záležitosti na vinylech. Moje první kazeta byli Kreyson – Anděl na útěku, pak přišli Iron Maiden – No prayer for the dying a už to jelo. Nejvíc jsem byl ale rozstřelenej z nahraný kazety, kterou kámoš ukradl, nebo takhle : půjčil si bez dovolení od svého staršího bráchy. Bylo to první album Korn … To byla pro mě úplná Hudba z Marsu. Byl jsem naprosto unešenej, ta hudba vyjadřovala všechno co jsem v tý době cejtil. Bylo to naprosto geniální. Hned jsem si pak šel do Audio krámu objednat jejich druhý album. (To se dřív tak dělávalo). Čekal jsem na něj. Každej den jak na trní, až mi jednou zavolali(na pevnou linku- to byl takovej telefon se sluchátkem připojenej doma do zdi drátem) a já letěl jak šílenec do krámu. Scéna v obchodě probíhala asi nějak takhle. Byla tam taková mladá slečna prodavačka. Já hned ve dveřích hulákal : „Tak prej už přišlo to nový album od Kornů, jo? Ona(postupně celá červenající) : „Nooo. Ehm, myslíte to …Life is ehmmm“ Já zařval : „ Jo Peachy!(čti píči). Oba jsme se tomu pak zasmáli a já si nesl tu svátost domů a poslouchal a poslouchal. Můj úplně první rockovej koncert byla ve čtrnácti legendární chomutovská formace Plus Naši v kultovním klubu Cirgus. (Mimochodem oni vymysleli hit Dlažební Kostka, nikoli kapela Brutus.) Pak hned následoval můj první velkej koncert v Praze. Byli to tenkrát Megadeth v malý sportovce, kam mě ještě tenkrát musel doprovodit můj tatínek. Tam jsem si začal taky tvořit svojí první džísku, kterou mám samozřejmě celou pošitou, ohřebovanou a děravou až dodnes a beru si jí jen na opravdu výjimečné události. Tak řekněme, že po Megadeth jsem to čertovi podepsal a od tý doby moje duše patří rocku.

V jaký kapele a na co bys chtěl hrát?

Takhle. Dost muzikantů dělá hudbu kvůli ženskejm. A kapelu má dneska každej. Takže když by chtěl dneska chlap imponovat ženský musel by říct : „ Ahoj já jsem (třeba)Jirka. Nemám motorku, vůbec žádnou kérku a rozhodně, ale rozhodně nemám žádnou kapelu. Tudíž, já jsem spokojenej tam kde jsem.

Čím si výjimečnej?

Tak až na to že teda nemám žádnou kérku jsem celkem normální chlap. Takže mou případnou výjimečnost ať radši posoudí ostatní.